Drobečková navigace

Úvodní stránka > Historie obce

Historie obce

V 1. st. po Kr. obepínal celé Čechy široký neproniknutelný les, který chránil území před nepřáteli. Proto zde bylo zakázáno zakládat osady. Teprve když benediktíny vystřídal na litomyšlském opatství ve 12. st. řád premonstrátů, přísné nařízení se začalo porušovat. Do nových osad byli zváni pracovití řemeslníci a sedláci z Německa. Kolonisté při převzetí pozemků zaplatili mírný poplatek jejímu držiteli, a protože museli změnit les na ornou půdu, byli na 16 - 20 let osvobozeni od daní. Každý nový usedlík dostal ve vesnici přídělem stejně velký díl půdy (180 - 200 měřic).

První zmínka o počátcích osídlení kraje je již z r. 1167.

Osada Opatov ( německy Abtsdorf nebo dříve i Groß Absdorf, Abbatisvilla ) byla založena roku 1247 ( nebo 1248 – údaje z různých pramenů se liší ) opatem Herrmanem z litomyšlského opatství ( proto Opatov ) jako obec s osadníky německého původu.

S touto dobou je spojen i vznik okolních vesnic Dětřichov, Koclířov, Semanín, Květná, Janov, Karle, Čistá, Mikuleč, Strakov, Chmelík.

První písemně doložená zmínka pochází z roku 1347 pod latinským názvem Abbatis Villa, která pochází z doby rozdělování majetku mezi biskupa a církevní kapitulu. Farní kostel svatého Antonína byl poprvé zmíněn v roce 1358.

Za vlády Karla IV. v roce 1364 byl Opatov dokonce povýšen na městečko a obdržel znak. Z této doby se zachovala farní pečeť s nápisem S. Antony Abbatis Villa Ecclesia. Tato pečeť mezi jinými je zvláštní svým neobvyklým tvarem (osmihran) a je uschována ve státním archivu.

Ve 14. st. tady bylo vybudováno několik rybníků. Největší z nich, Hvězda, o rozloze 96 ha, nese název podle šlechtického znaku Alberta ze Šternberka, litomyšlského biskupa, který nechal rybník založit patrně v r. 1372.

Husitské války se nevyhnuly ani Opatovu, kdy byl zčásti vypálen. Ale v pol. 16. st. zde bylo již 75 větších zemědělců.

Za vlády Rudolfa II. byla v r. 1596 v obci zřízena dvoutřídní škola (prvně zmíněna 1585 – prameny se liší ) a Opatov byl v tomto období centrem oblasti ( trhy, prac. příležitosti ).

Další pohroma pro obec přišla v 17. stol., za třicetileté války, kdy část obce byla vypálena a vydrancována.

V r. 1722 byla farářem Matějem Peškem postavena kaple sv. Jana Nepomuckého.  Ve 2. pol. 18. st. byly východní Čechy dějištěm velkých selských povstání proti vrchnosti. Jednoho z nich se účastnil i rychtář z Opatova, Matyáš Peška. Spolu s ostatními vzbouřenci selského lidu vyvolali soudní proces, který sice trval 12 let, ale nakonec bylo rozhodnuto přiznivě pro "svobodné". Málokdo také ví, že Matyáš Peška zastával vysokou funkci ministra polí a orby v dobách Rakousko-Uherska. V roce 1760 Marie Terezie propůjčila městysu Opatov právo na konání výročních trhů na zboží lněné a vlněné. V letech 1771 - 1772 propukl v oblasti z důvodu špatné úrody hladomor, kterému padlo za oběť mnoho lidí. Zajímavostí ale je, že se tady díky bídě začaly pěstovat brambory, které byly na litomyšlské panství dovezeny v r. 1688, ale využívaly se jen jako krmení pro dobytek.

Na přelomu 18. a 19. st. měl Opatov panský pivovar, 2 mlýny, panský statek, dům pro panské úředníky, myslivnu, palírnu, hospodu, poštu a školu, rozšířenou na 5 tříd. Obec měla v 19. st. více než 3100 ha a po městu Litomyšl byla největší obcí kraje ( v současné době 3000 ha ). V roce 1841 byla díky požáru zničená střední část obce (24 domů). Železniční stanice Opatov byla napojena na trasu Praha – Brno a v roce 1846 uvedena do provozu.

V roce 1910 měl 2090 obyvatel a znovu byl centrem regionu. Po 1. sv. válce bylo v místním hostinci zřízeno kino ( r. 1922 ) a v roce 1924 postavena radnice.

V roce 1930 patřila středisková obec Opatov s osadami  Královec, Nový Rybník a Hvězda k okresu a soudnímu obvodu Litomyšl.

Opatov měl 1981 obyvatele, z toho bylo 1940 českých Němců.

V období 2. sv. války byl Opatov součástí německých "Sudet" ( patřil do okresu Svitavy ) a součástí obce byly osady Královec, Nový Rybník, Hvězda, Zádolka.

Po vysídlení německého obyvatelstva po 2. sv. válce, přichází do Opatova čeští osídlenci, klesá počet obyvatel z 1900 na 1300, zanikají osady Nový Rybník a Královec, mnoho domů je zbouráno. V r. 1945 zde bylo 437 domů a v r. 1963 jen 285…..

V současné době má Opatov 1160 obyvatel a rozloha katastru je téměř 3000 ha. V obci je základní a mateřská škola, pošta, ordinace obvodní, dětské a zubní lékařky, několik obchodů a soukromých firem, které mají 250 – 300 zaměstnanců.

Kostel sv. Antonína pochází z I. pol. 13. století. Věž v základně románská byla postavena kolem roku 1240 a kněžiště gotické z I. pol. 14. století.

Rybníky se v této oblasti stavěly ve 14. století. Hvězda je největší a nejstarší rybník v okolí Opatova. Byla vybudována v r. 1372 Albertem ze Šternberka a pojmenována podle jeho šlechtického znaku.

Soustavu rybníků v Opatově tvoří Hvězda, Nový, Vidlák, Černý, Mušlový, Terčový, Sychrovec, Pařez. Ty spolu se svitavskými rybníky, rybníky u Lanškrouna, Litomyšle a Vysokého Mýta tvoří významné území pro migraci a hnízdění ptactva.

Železniční stanice Opatov byla napojena na trasu Praha – Brno a v roce 1846 uvedena do provozu.

V létě roku 1853 při opravě železniční trati byly nalezeny zbytky pravěkého zvířete.

„…….zbytky představují část kostry ohromného savce, Dinotherium giganteum nazvaného. Kostra tato ležela v jílu skrze nějž jest železnice prokopána…“ ( citace z dobového zápisu ) Nález byl ve své době patrně významný, neboť doplnil tehdejší poznatky o tomto savci.

V mladších třetihorách, kdy tady byla poušť, sem proniklo moře ( 18 – 24 mil. let př. Kr. ). Mládě Deinotheria pravděpodobně utonulo v močálu. Dnes je kostra umístěna v Národním muzeu v Praze. Z tohoto období lze ještě dnes nalézt schránky různých měkkýšů, žraločí zuby, schránky červů a jiné fosilie.

Deinotherium – pravěký vymřelý chobotnatec podobný mamutu bez srsti nebo se srstí jen velmi řídkou.